Nedávno jsem se seznámil s autorem dětské dobrodružné knížky z pomezí Hrádecka a Chrastavska, lékárníkem Lubomírem Jarošem z Hrádku nad Nisou. Protože mi knížka „Tajemství křišťálové jeskyně“ připadala svěže napsaná vypsanou pevnou rukou, zeptal jsem se autora na jeho další tvorbu.
Domů jsem si odvezl sešit formátu A4 s CD, plný not a textů. Byl jsem na rozpacích, jako každý, hudbou netknutý a uvažoval o založení sešitu „Písně na národní notu“ do archivu. Pak mne však napadlo dát sešit posoudit někomu, kdo hudbu provozuje a rozumí jí. Ze setkání s panem Jiřím Králem z Ruprechtic se rozvinul následující rozhovor.
„Písně jsou to nádherné a skutečně, kdybych neviděl jméno autora nápěvů i textů, kterým je pan Lubomír Jaroš, do krve bych se přel, že jde o prosté, mně neznámé lidové písně. Věřím, že takové musí oslovit každého. No, podívejte se třeba na takovýto varovný a přesto líbezný text:
Nedávej, Haničko, vojákům srdíčko, Nebo:
Skřivánek zpívá, Nebo jiná líbezná:
Nad horou smrkovou červánky vychází Nad horou smrkovou měsíček vychází Je těžko vybírat, protože všechny ty písně jsou překrásné jak melodicky, tak textově. I z těch několika málo uvedených veršů vyplývá, že Lubomír Jaroš má nejen dobrou hudební invenci, ale že ani poetika mu není cizí, zvláště v lyrické poloze.
Co k tomu dodat? Snad jen to, že autorovi se vydaným souborem „Písně na národní notu“ bohatě vyplnilo jeho předsevzetí, které uvedl v jeho záhlaví: Podnětem k jejich vzniku byly zejména lidové písně, jejich čistota a pravdivost, osobitá zpěvnost. Písně vycházejí z dobového myšlení předchozích staletí. Mají potěšit i vyvolat dojem, že jste je už někde slyšeli.
Moc bych si přál, aby tento útlý sešit našel své místo v knihovničkách škol i školek a písničky z něj zněly z dětských hrdel zvonivými hlásky.“ „Písně na národní notu“, krásný slovesný a hudební počin našeho místního autora, má potenciál překročit pomyslnou hranici regionu a má na to, být přijat kladně širokou veřejností mající vztah k české hudbě a písni. Autor, lékarník a básník udělal tímto počinem krok za hranice regionu. Oslovil veřejnost čistou, jednoduchou a něžnou krásou oproštěnou od současných vulgarit tzv. „lidových kapel“. Pane doktore Jaroši, prokračujte prosím! Vaše tvorba nás obohacuje.
Jiří Král
jejich láska je vích slámy.
mašírují raz a dva.
milá se dívá,
milá se dívá do ulice.
Skřivánku zpívej
ať se odívá,
ať přijde ku muzice.
nad horou smrkovou začíná den!
Červánky vchází na modrém polštáři!
Nad horou smrkovou začíná den.
Nad horou smrkovou měsíček vychází
Měsíček vychází na hvězdném oltáři!
Nad horou smrkovou končí se den.
Egon Wiener