Lékárna Lužice

Kofein

Málokterý z původně rostlinných produktů se ve světě ujal tak jako kofein. Tato látka se přirozeně vyskytuje v čajových lístcích, bobech kávovníku, kakaových bobech či plodech koly. Významná množství kofeinu se vyrábějí i chemicky. Jako konzumenti se s ním setkáváme nejčastěji v nápojích (káva, Coca-Cola, Kofola, kakao, čaj indický, čínský, zelený, maté), ale též v různých tabletkách proti bolesti. Z nejběžnějších si uveďme Ataralgin, Valetol, Alnagon, Acylcoffin, Dinyl, Panadol extra, Saridon, Acifein či dnes již opuštěný Ergofein. Obsahují jej i tabletky proti cestovní nevolnosti Nokinal a Kinedryl.

Oblíbenost kofeinu plyne z jeho tělesné funkce podněcujícího působení. Stimuluje mozkové buňky, zahání únavu, zlepšuje prokrvení mozku a srdečního svalu, který podněcuje k vyšší činnosti, působí močopudně a na výkonnost svalstva (proto je zakázán u sportovců jako dopingová látka). Zvyšuje též žaludeční sekreci.

Princip účinku kofeinu je v zabránění rozpojení oxidativních fosforylací. V principu jde o to, že když buňka potřebuje energii, vyrobí si ji ze svých zdrojů v potřebném množství a pak celý proces bleskurychle rozetne, aby cennou energií nemrhala. Kofein naopak rozetnutí biochemického řetězce brání, buňka vyrábí energii dál, ovšem na úkor dalších tělesných rezerv. Organismus se je snaží uchránit snížením citlivosti, což např. pijáka kávy vede k dalším šálkům a ke vzniku závislosti. Někteří autoři podezřívají kofein z vyvolání "syndromu chronické únavy." A to nejsou jediná rizika - zvýšením produkce žaludeční šťávy může přispět ke vzniku vředové choroby žaludku, nadměrným odvodněním organismu k zahušťování obsahu buněk a tím jejich rychlejšímu stárnutí (nejlépe je to vidět na pleti "kafařů" - vyschlá, plná vrásek, s šedivým nádechem).

Nejpřijatelnější podoba kofeinu bude asi v kakau či rozpustné čokoládě - ta díky obsahu flavonoidů zlepšuje poměry v cévách a navíc nás prý chrání před zubním kazem.

10. února 2001