Lékárna Lužice

Rostlinná a živočišná říše

Odlišnost mezi oběma říšemi je natolik zřejmá, že nás ani nepadají nějaké jejich vzájemné průniky. A co jich přitom je! Tak předně - dědičné vlohy jsou vystavěny na stejném principu, jsou totožné - tu a tam zachytím informaci, kolik máme společných genů třeba s melounem či hlávkovým salátem. Také způsob předávání vloh je velmi podobný - položíme-li paralelu s (nejen) lidským rodem, pak jsme vlastně dvoudomí jako například vrba či rakytník. Kdo studoval botaniku nebo famakognosii, ví, kolik látek rostlinného metabolismu je prakticky totožných s našimi - kupř. zeleň listová a červené krevní barvivo hemoglobin, které se od sebe liší jen středovým atomem - u rostlin je to hořčík a u lidí železo (viz níže), dále estrogeny a fytoestrogeny, aminokyseliny či lecithin (lidské membrány, červené krvinky, sója, obilné klíčky). Spojnici nalezneme např. v pučení - stejně jako raší na větvi pupeny, pronikají u lidského plodu původně izolované krevní ostrůvky pupeny do okolí, až se spojí v kapilární síť. Z trávicí trubice "pučí" také játra (jaterní výchlipkou) či slinivka. Tak bychom mohli pokračovat dále a dále. I když je rostlinná říše předmětem naší spotřeby, přistupujme k ní ohleduplně, s vážností, vždyť její zástupci jsou živé bytosti tak jako my.

5. března 2017